|
|
Hodnocení významu druhově pestrých směsí trav, jetelovin a bylin pro biodiverzitu
Fiodorová, Daniela
Cílem práce bylo posouzení druhového složení a podílu agrobotanických skupin rostlin v prvním roce růstu v druhově bohatém porostu, který byl založen v roce 2022. Dále bylo také cílem určit krmnou hodnotu, index diverzity, ekvitabilitu a posoudit medonosnost porostu. Bylo zjišťováno, zda má datum vliv na výskyt opylovatelů v porostu a jaké jejich skupiny se v něm vyskytovaly nejčastěji. Porost byl monitorován pomocí fytocenologického snímkování na čtvercové ploše o velikosti 1 m2 uprostřed experimentální plochy. Výskyt hmyzu byl hodnocen pozorováním přímo na pozemku a také odchytem do žlutých misek. V prvním roce růstu směsi bylo zaznamenáno vysoké zaplevelení. Celkově bylo na experimentální ploše pozorováno 28 druhů rostlin. Počtem druhů byla nejvíce zastoupená agrobotanická skupina bylin. Datum měl vliv (p<0,05) na výskyt Apis mellifera a řádu Diptera. Při pozorování náletů i odchytu opylovatelů byl nejpočetnější řád Diptera.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sukcese vegetačního krytu na hlušinových odvalech v Ostravě
Jaroš, Jakub
Práce se zabývá vyhodnocením průběhu sukcese na odvalovém komplexu Petr Bezruč a odvalu Koksovny Svoboda od výzkumu provedeného Kouteckým (2004) a rámcovým návrhem péče o těžbou devastované lokality. Na obou lokalitách bylo vyhotoveno celkem 100 fytocenologických snímků a odebráno 100 vzorků půdy a 204 dendrochronologických vývrtů. Analýzou získaných dat byly zjištěny shodné změny EIH na obou lokalitách ukazující na zvyšování zápoje dřevin a obměnu druhového složení, což bylo přisouzeno probíhající sukcesi. Hodnocena byla také rozdílnost mezi plochami na odvalech a samotnými odvaly. Jako nejvhodnější způsoby obnovy byly určeny spontánní a řízená sukcese.
|
|
|
Degradace mokřadní vegetace na Velkomeziříčsku a možnosti její obnovy
Oulehla, Jan
Diplomová práce se zabývá degradací mokřadní vegetace v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Na základě podrobných historických podkladů bylo provedeno srovnání současného stavu vybraných mokřadních lokalit v okolí Velkého Meziříčí se stavem před 20 lety. U každé lokality je uveden historický vývoj, popis vegetace a srovnání stavu. Podkladem pro sepsání výsledků práce byla výpověď pamětníků, konzultace s autorem historického zdroje, mapové podklady a vlastní floristické a fytocenologické průzkumy, které probíhaly v letech 2015–2018. Z celkového počtu 23 sledovaných lokalit je 20 degradovaných. Úplný zánik hodnotných mokřadních společenstev proběhl u 7 lokalit. Dále je na šesti vybraných ohrožených mokřadních druzích ilustrováno lokální vymírání. Nedílnou součástí je identifikace příčin degradace, mezi které patří zejména sukcese vegetace způsobená absencí managementu, odvodněním a přísun živin (eutrofizace). Pro řešení degradace jsou sepsány možnosti obnovy podložené praktickými příklady dobré péče. V přílohách práce se nachází fytocenologické snímky, fotodokumentace a seznamy nalezených druhů.
|
|
|
Vegetace a půdní semenná banka na vybraných úhorech v NP Podyjí
Smetanová, Sabina
V důsledku intenzifikace zemědělství a upuštění od tradičního způsobu obhospodařování běžného do poloviny 20. století (pěstování plodin na orné půdě bez používání pesticidů, pastva, ruční, maloplošné a nepravidelné kosení) došlo k poklesu biodiverzity zemědělské krajiny v mnoha regionech Evropy. Jednou z možností, jak pokles bio-diverzity zmírnit, je využití úhorů jako možného managementu v ochraně přírody. Na 8 lokalitách rozmístěných po celém území Národního parku Podyjí byla v červ-nu a září 2018 fytocenologicky dokumentována jednoletá vegetace vzešlá v místě dlouhodobých experimentálních úhorových ploch. Na každé lokalitě byly zapisované fytocenologické snímky v pěti opakováních pro každou z variant pokusu, pás „A“ byl od prosince 2008 do současnosti každoročně oraný, zatímco pás „B“ byl po zorání v roce 2008 ponechán jako úhor a znovu pravidelně orán až od roku 2013. V březnu 2019 byly také odebrány vzorky půdy, které budou sloužit pro stanovení klíčivosti semenné banky v nádobových pokusech. Maloplošné rozorání homogenní travino bylinné vegetace na místě bývalých polí umožní obnovu krátkověkých druhů rostlin ze semenné banky, které by jinak v hustě zapojeném porostu nemohly vyklíčit. Využitelnost a prospěšnost úhorů pro zvýšení biodiverzity v území, stejně tak rizika s tím spojená, bude možné plně zhodnotit až po dlouhodobém studiu sukcese vegetace.
|
|
|
Vliv odvodnění a následné revitalizace na vegetaci rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o tom, jaký vliv má odvodnění v podobě drenáže na vegetaci rašelinných luk. První část práce, literární rešerše vědeckých článků, se snaží shrnout vliv vody na půdu. Popisuje, jak ztráta vody a degradace půdy ovlivní rostlinná společenstva mokřadů. Kvůli intenzifikaci zemědělství docházelo v minulosti k plošnému odvodnění těchto biotopů. Tento meliorační zásah měl za následek ztrátu rašelinného půdního horizontu a snížení biodiverzity. Tato rešerše zároveň vysvětluje důvody, proč bylo odvodnění v minulosti tak časté a snaží se zhodnotit účinnost a možnosti revitalizace těchto biotopů. V druhé části práce je popsán konkrétní výzkum v obci Senotín (probíhající v letech 2015 a 2016), ve kterém byly srovnávány výsledky studií z let 1996 a 2016. Byla zkoumána a porovnávána účinnost revitalizace na základě fytocenologického snímkování přítomné vegetace na třech odlišných typech ploch.
|
|
|
Faktory určující složení vegetace vlhkých luk a jeho změny v čase
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Tato práce je literární rešerší vědeckých článků a odborné literatury vztahující se k tématu problematiky vlhkých luk. Cílem je shrnutí poznatků především o změnách vegetačního složení vlhkých luk, odhalení příčin těchto změn a posouzení vlivu různých druhů managementu. Tento typ stanoviště prodělal za poslední století velké změny. Došlo k odvodňování, ukončení pastvy nebo seče a mnohé druhy se nebyly schopné adaptovat na změněné podmínky. Biodiverzita obecně klesala na těchto stanovištích a bylo to dáno především celkovou změnou obhospodařování. Porovnáním různých vědeckých prací je poukázáno na společné vlastnosti, které mají tyto druhy a jaká nápravná opatření by mohla jejich úbytek zastavit. Současně jsou představeny hlavní metody studia, které se v praxi k porovnávání daných změn používají. Jako příprava pro budoucí diplomovou práci je v závěru představeno území Slavkovského lesa, jakožto místa, kde bude probíhat terénní výzkum.
|
|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
|
Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách
MÜLLEROVÁ, Anna
Cílem této práce bylo popsat procesy sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách. Během práce byly zaznamenávány fytocenologické snímky různě starých stádií sukcese v pískovnách na území CHKO Třeboňsko. Navíc byly zaznamenávány různé velikosti fytocenologických snímků, které byly následně analyzovány za účelem určení nejvhodnější velikosti snímku k věrohodnému zachycení sukcesních změn.
|
host ::
RSS.